69_20250815_103319.jpg

Bronzové prázdniny mohelnických dorostenců

Dorostenci FBC Mohelnice prožili na Prague Games léto, na které jen tak nezapomenou. V konkurenci týmů z celé Evropy se probojovali až k historickému úspěchu a z Prahy si odvezli bronzové medaile. Jak vypadala jejich cesta turnajem a které momenty rozhodly?

Cesta na největší mládežnický turnaj

Prague Games jsou jedním z největších mezinárodních mládežnických florbalových turnajů na světě. Každý rok v červenci se do Prahy sjíždí stovky týmů z mnoha zemí, aby poměřily síly na hřišti. Dorostenci FBC Mohelnice v kategorii B17 nastoupili na Prague Games 2025 ve skupině F. Do Prahy vyrazili už 8. července, aby se v klidu ubytovali a mohli se plně soustředit na první utkání.

Remíza se švýcarským favoritem, Floorball Bern 2:2 (1:1)

Po snídani nás čekala cesta na halu Zelený pruh, kde jsme od 12:30 nastoupili proti švýcarskému týmu Floorball Bern. Papírově mohl působit jako favorit, ale už v 7. minutě jsme šli do vedení po povedené kombinaci mezi Braunerem a Majarem. Soupeř srovnal v 11. minutě, ale hned ve 2. minutě druhého poločasu jsme si vedení vzali zpět. Drželi jsme ho dalších deset minut, než se Bern opět dotáhl. V závěru se hrálo nahoru-dolů a oba týmy sahaly po výhře. Nejblíže k ní jsme byli těsně před koncem, kdy se Vykydal ocitl sám před brankářem, ale gólman jeho šanci zneškodnil. Turnaj tak začínáme cennou remízou.

Tvrdá lekce od Tatranu, Tatran Střešovice 0:9 (0:5)

Po pětihodinové pauze, kterou jsme využili k regeneraci a obědu, nás v 18:10 čekal dobře známý český soupeř z Tatranu Střešovic. Ten nás hned v 5. vteřině srazil na zem rychlou brankou a i přes snahu kluků postupně navyšoval skóre až na konečných 0:9. Nezbývalo než hodit zápas za hlavu, dát si večeři a připravit se na ranního soupeře.

Ranní budíček od Lotyšů, Lielvarde 2:9 (2:4)

Ráno nás čekala cesta přes celou Prahu na halu Řepy, kde jsme už v 9:00 otevírali program proti lotyšskému týmu Lielvarde. Zápas nezačal ideálně, trenér zaspal sraz a k týmu se připojil až později cestou tramvají. Na hřišti to nevypadalo o moc lépe. Už ve druhé minutě Mana během chvíle dvakrát inkasoval. Přesto se nám v 10. minutě podařilo snížit na 2:3, ale soupeř brzy opět odskočil a první poločas skončil 2:4. Ve druhé půli jsme hru více otevřeli, ale smůla se nás dál držela. Lotyši přidávali gól za gólem a my už nedokázali odpovědět. Prohra 2:9 znamenala poslední místo ve skupině a vzhledem k rozlosování nás čekalo předkolo vyřazovacích bojů.

Návrat do hry, TJ Sokol Dvůr Králové nad Labem 7:0 (3:0)

Skupinu jsme hodili za hlavu, řekli si k tomu svoje a začala nová soutěž - play-off. Vypravili jsme se do OC Zličín, kde nás čekal oběd a v chill zóně jsme si zkrátili čas kopáním na branku nebo ping pongem. V areálu fotbalového Zličína nás od 16:50 čekal zápas s TJ Sokol Dvůr Králové nad Labem. Soupeře jsme mohli předem sledovat ve 14:20 na stejné hale, kdy prohrál se švýcarským Zurichem 1:9. Bylo jasné, že tohle musíme zvládnout, prohra by znamenala konec v turnaji příliš brzy. Od první minuty jsme hráli úplně jinak než ve skupině. Důraz, nasazení a postupné navyšování skóre se zastavilo až na 7:0.

Šestnáctifinále: Skalp výběru Německa, Floorball Germany 3:1 (2:0)

Ještě ten samý večer, opět na stejné hale, nás čekal soupeř mnohem zvučnější - Floorball Germany, který měl na soupisce i hráče z nedávného MS juniorů. Prohra by tentokrát neznamenala konec, ale pád do play-off B pro týmy vyřazené v prvním kole.

Před zápasem jsme si pustili jejich poslední duel online, udělali rychlý rozbor a hned od úvodního hvizdu na ně vlétli. Už po půl minutě utekl Skopal a otevřel skóre. Po celý zápas jsme drželi pevnou obranu a Němci se dlouho nedokázali dostat ani za polovinu. Až v druhé polovině si soupeř vytvořil více šancí a dvě minuty před koncem snížil na 3:1, ale drama jsme nepřipustili. Po vítězství jsme kvůli náročnému programu rychle spěchali na večeři a do postelí. Další den nás čekaly další rozhodující boje.

Osmifinále: Kontrolovaná výhra nad Frýdkem, FbC Frýdek-Místek 5:2 (4:0)

V pátek nás čekala opět cesta přes celou Prahu. V 9:50 jsme na hale Zličín nastoupili proti FbC Frýdek-Místek. Trochu jsme se obávali, abychom nezačali ospale, ale už v první polovině jsme se do toho opřeli a vypracovali si čtyřbrankové vedení, i když nám soupeřova hra úplně neseděla. Druhá polovina byla tvrdší, přibylo sporných situací, ale náskok jsme si pohlídali a postoupili po vítězství 5:2.

Čtvrtfinále: Švýcarský kolotoč jsme ustáli, Zurich United Black Bears 3:1 (2:1)

Po dlouhé pauze a regeneraci jsme se v 16:50 opět postavili na stejnou halu, tentokrát proti švýcarskému Zurich United Black Bears. Soupeř připomínal švýcarský Bern ze skupiny, rychlý, silný na míčku a typické crossové přihrávky. V 6. minutě se Švýcaři ujali vedení, ale my jsme hráli trpělivě svou hru a dokázali skóre otočit na 2:1.

Kuriózní moment přišel v 15. minutě, kdy finský rozhodčí utekl na záchod a zapomněl, že od této fáze turnaje se hraje 2×20 minut. Druhá polovina byla doslova „švýcarský kolotoč,“ ale naše obrana padala do střel a brankář Němeček chytal famózně. V závěru netrefil kapitán Kuba prázdnou branku, ale o pár vteřin později jeho chybu napravil Skopal. Posledních 12 vteřin jsme už věděli, že z turnaje vezeme minimálně bronz.

Semifinále: Atmosféra jako na finále, Floorball Chur United 0:4 (0:0)

Ve 20:00 nás čekalo semifinále proti dalšímu švýcarskému týmu a to Floorball Chur United. Malá hala praskala ve švech. Na jedné straně naši rodiče a fanoušci, na druhé švýcarská přesila z řad ostatních kategorií. Atmosféra připomínala souboj Davida s Goliášem. První poločas byl plný krásných momentů, ale bez gólů. V úvodu druhého jsme si vybrali smolnou minutu, kdy soupeř dvakrát udeřil. Bojovali jsme až do konce a nechali na hřišti všechno, ale tentokrát nám výhra nebyla přána.

Turnaj tak končíme na 3. místě. Bronzové medaile jsou v systému Prague Games udělovány oběma poraženým semifinalistům bez zápasu o třetí místo. Pro nás obrovský úspěch a historicky nejlepší výsledek klubu na tak prestižním turnaji.

Komentář trenéra: „Chtěl bych poděkovat všem hráčům, kteří se o tento úspěch zasloužili, a zvláštní dík patří i těm, kteří nás přišli podpořit z jiných klubů (Majar a Brauner z Přerova, Kylar ze Šumperka a Papica ze Šternberka). Po tolika letech se nám konečně podařilo něco dotáhnout až do konce a hráči jsou teď připraveni pomalu nakouknout do seniorského florbalu. Ano, finále nebylo nedosažitelné, ale i tak jsme zažili neuvěřitelný příběh - play-off pohádku z posledního místa ve skupině až k bronzovým medailím. Vzpomínky na tyhle zápasy nám už nikdo nevezme. Mrzí mě, že jsme se nedostali až do finále a nemohli společně zažít finálový ceremoniál s nástupem a hymnou v naší pravděpodobně nejlepší hale v republice v UNYP Areně. Pro některé z kluků to byl navíc poslední rok se mnou a rád bych jim do budoucna popřál, aby ať už ve florbale, nebo v životě, dosáhli spousty úspěchů, prožili radostné chvíle a nasbírali zážitky, na které se nezapomíná.“

Související odkazy